Jakub Pernes
- Počet článků 14
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1519x
Seznam rubrik
Jakub Pernes
-ismy očima filosofa
Od mojí "zkoušky dospělosti" uplynul už rok a já jsem si vzpomněl na svou maturitní práci, kterou jsem si ještě zpětně vymohl na škole zpět a bezpečně uložil do počítače. Tenkrát jsem si ještě nebyl zcela jistý, co budu studovat dál a studium filosofie bylo jednou ze zvažovaných možností. Nakonec jsem se rozhodl jinak, ale v téhle povídce jsem zachytil svůj pohled filosofa. Námět povídky vznikl z náhlého popudu mysli, jinak to v krátké době, která je na maturitní práci vyhrazená, ani nejde. Pokud vám vrtá hlavou název, tak je podle této práce, kterou jsem musel krátce před tím analyzovat.
Jakub Pernes
Třetí přání
Lyrická povídka, která už tady jednou je, ale nyní přidávám i rozšířené filmové zpracování... Pro každého, kdo má rád krátké filmy...
Jakub Pernes
Slyšte, Moravané
"Zdaliž oni nejsou, kteří nám svobod našich závidí? Zdaliž oni nejsou, kteří nás opanovati a sobě podmaniti obmýšlejí, aby sami hlavou a my ocasem království jejich zůstávali? Neboť jakkoliv se pěkně stavějí, jakkoliv lahodná slova od sebe dávají, jakkoliv mocným a upřímným přátelstvím se zavazují, nic není, já je znám a vím, že kdekoliv mohou a příčiny dostanou, všudy námi zadní kouty vymetají."
Jakub Pernes
Paroubek píše poezii
Poklidné poledne, parlament podřimuje, přehlíží pracovní povinnosti. Pohodička. Pak přijde prudké probuzení. Paroubek přináší podivný projev, připravovaný pro podobné prodlevy. Předvolební plán pro přízeň populace.
Jakub Pernes
Underground love
Další prozaický výtvor - příklad toho, co může vzniknout, když je se musí napsat něco na téma láska a autor má právě obvláště zvrhlou náladu.
Jakub Pernes
Pokrytectví vládne světu
Ti Rusové, to jsou potvory rozpínavý, co? Alespoň já jsem podobnou větu slyšel z několikerých úst. Nepřestávám nad tím kroutit hlavou. Ne nad tím, že jsou Rusové rozpínavý potvory, to je svým způsobem pravda. Svým způsobem je to pravda u každého druhého národa. Kroutím hlavou nad tím vším, co se děje.
Jakub Pernes
Moravský internet
Už to nejsou jen peníze, které hýbou světem. Dnes může světem pohnout úplně každý, stačí, aby uměl rozšířit své myšlenky mezi ostatní. Každý stroj se sesype, když se do něj správně kopne. A kde je k tomu lepší příležitost než na internetu?
Jakub Pernes
Třetí přání
Pro tentokrát trochu filosoficky laděné vyprávění. Ví člověk, co doopravdy chce?
Jakub Pernes
Poslední Čech
Kráčím ulicemi podzimní Prahy, zlaté listí se mi točí okolo nohou a studený vítr mi profukuje oblečením. Většina lidí dnes raději zůstala doma v teple, ale mně je tu dobře. Na tomhle místě jsem se narodil a vyrostl, má blízko k mému srdci a za nic bych ho nevyměnil. A přesto - je tu něco, s čím se nikdy nesmířím. Úzké uličky se proplétají městem, křižují se a zase rozplétají. Míjím staré budovy, spousta z nich má slavnou minulost, kterou ale skoro nikdo nezná. Nikde se o našich dějinách nemluví, nikdo je nezná. Praha není důležitá - je to jen jedno z měst Moravské republiky.
Jakub Pernes
Den poté
Pro jednou trochu méně vážně aneb ze života středoškoláka. Takové malé ohlédnutí za uplynulým obdobím mého života.
Jakub Pernes
Kousek blaha
Dnes odpoledne jsem seděl v čekárně u lékaře, neměl jsem nic ke čtení a tak jsem se jen díval ven z okna jak prší. Bohužel, krom mě tam bylo ještě několik lidí a čekání se protáhlo. Tohle zdánlivě neužitečné trávení času mě ale přivedlo k zamyšlení, za což vděčím především jednomu pánovi, který seděl vedle mne a oslovoval všechny okolo.
Jakub Pernes
Země, která je i není
Kdysi jsem četl satirický článek, ve kterém byly informace o naší zemi pro cizince. Česká Republika – malá země, která leží kdesi mezi Německem a Ruskem. Oproti tomu serioznější popisy o nás hovoří jako o zemi v srdci Evropy. Čechy jsou krásná země, mlékem a strdím oplývající, sousedící s Polskem, Německem, Rakouskem a Slovenskem... Počkat, tady něco nesedí. Mezi Čechami a Slovenskem je ještě něco – země, která je i není, jak řekl moravský básník Jan Skácel.
Jakub Pernes
Začalo to docela nevinně...
„Hlava? Aha moje hlava. A jak že jsem si ji narazil? No začalo to docela nevinně...“
